49,6

22. března 2015 v 23:25 | Misschien
Kakaem se v podstatě začalo, kakaem se skončí. Mezitím spousta věcí. Předtím také.

Stokrát raději bojuji se svým tělem než se strachem.
O chladu. Prodavač, který se diví mým rukavicím. A to neví, že ruce mám ledové a pod těmito rukavicemi mám ještě jedny. V sobotu večer po důkladném úklidu neteče teplá voda na koupel. Hodinu se mi nedaří začít usínat, protože se třesu zimou a nejsem schopna si vyhřát peřinu. Místo nohou kusy ledu. Topení jede celou noc na čtyřku a já mám manželskou přikrývku celou pro sebe.
O nemoci. Škrábání v krku. A kašel. Občas. V krku škrábe hodně. Jen abych nebyla moc nemocná. Je teprve pondělí. Nejdřív do sebe dostanu nějaké vitaminy v neděli. Snad to bez nich zvládnu. Předběžně plánuji česnekovou pomazánku. Škrábání v krku je opravdu příšerné. Skoro nemohu mluvit. V úterý se to zlepší a potom už je to zcela pryč. Že by denní příjem jídla poškodil sliznici? Nestalo se to poprvé.
Práší se ze mě. Natírání mělo rychlý úspěch, ale očividně ne trvalý. Přemýšlím, jestli má cenu se snažit i tento týden od úterka, když jedu v pátek domů. Ještě nevím. Stejně budu oblečená. Ale není to moc hezký pohled.
Našla jsem si na stehnu bolák. Nebo vřídek. Nevím. Takový a na takovém místě jsem měla jen jednou asi před třemi týdny. Myslela jsem, že je to buď jídlem, nebo hygienou. Vypadalo to na hygienu, teď bych věřila variantě jídlo.
Rány se hůř hojí. Ta na noze od boláku je stále dobře viditelná. Škrábance jsou naštěstí povrchové. Včera spousta krve po sloupnutí strupu.
Zuby jsou citlivé. Nejhorší je to když jím, ale ani během týdne to není slavné. Občas trochu trnou.
Někdy bolí celé tělo. Ale to je také z toho sezení za počítačem v jedné poloze. Vstát byl ke konci týdne trochu problém. Fyzicky. Občas zvláštní tah v ramenou. Slabost v nohou. Hlavně žádné příliš rychlé pohyby. Aby hlava stačila držet tempo s tělem. Po dlouhé době bez podpatků. V trekovkách. Ta možnost jít rychle. Ale nepřehnat to. Nejhorší je vejít na eskalátor.
Křeče. Moc je nemívám. Možná proto, že se moc nehýbu a nenamáhám. Dnes ale byly.
Ráno železo, béčko, večer magnosol. Dát si rybízový džus. Doplňovat vitaminy. Moč je celý den v barvě citronového vitacitu. Důsledek nezvyklé přemíry vitamínů, jejich složení, faktu, že jím, nebo nějaká jiná reakce. Také to tu párkrát bylo. Tipla bych to na béčko.
Vlasy se třepí. Trpí a budou trpět. Tahám za ně, když jsem nervózní nebo když se soustředím.
Záděry na nehtech, domlácené nohy z bot, nehty jako takové se relativně drží.
Nemožnost spánku v posledních dnech. A zároveň únava. Božská kombinace. Ale zabraňuje hrůze.


O Mojmírovi a mé dětinskosti. Která se stupňovala. O neschopnosti mluvit, protože řeč nic neřeší. Novém šátku. Mrkvovém dortu. Pocitech síly a slabosti. Milování s panem letcem. Někdy jindy. Dnes jsem unavená. Dnes jdu spát. Zítra se vzbudím a budu mít obrovskou žízeň. Protože dnes jsem jedla.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.