Prázdné hodiny mezi spánkem

15. února 2015 v 18:52 | misschien
Na jednu stranu je to snazší. Když dá každý krok práci. Zajímavé to bude zítra. Dvacet kroků po bytě je něco jiného než dva kilometry do školy. Předpokládám, že tam dojdu. Nevím, kde jsem došla k tomuto přesvědčení, ale očividně věřím na automat.
"Už musíme jít?" "Za čtvrt hodinky." Zvedla se ze stolu. Potmě vrátil místnost do původní podoby, vypnul přímotop a posadil se. Chvíli čekali. Ranním městem. A potom jízda autobusem. S těmi, pro které je dojíždění o čtvrté ranní denním chlebem.
Odemkl dveře. Prošli do jeho pokoje. Byt byl tichý. Jen se svlékli a vlezli do studené postele. Přitulila se k němu. Hřál. Jako vždy. Objal ji. Usnuli. Probudili se až o šest hodin později. Noc byla přeci jen náročná. Největší strarost? Co k obědu?
Největší problém je získat horkou čokoládu na Václavském náměstí pár minut po šesté. Všichni otvírají v sedm. Nakonec to vzdala. Pikantní sýrová, toastový chléb a pravděpodobně i něco sladkého. Vrátit se do tichého bytu, kde spí pan letec. Kolem sedmé. Bez rohlíků k pomazánce, které zapomněla. Uvařit si čaj, pohádat se s panem letcem, dát si pomazánku, dát si müsli. Jít spát. Vzbudit se po poledni, umíchat si vajíčka a opéct toasty.
Protože to tak je. Holka. Na sex. Když chci. Se nebere domů. Nepotřebuje snídani. Proč ji ale objímat? Proč lichotit? Nepotřebuje to. Jen ji to mate.
Proč to dělá? Kvůli tomu vzrušení. Nic moc jiného jí nezbývá. Alkohol, káva, cigarety, drogy. Všechno škrtla. Zbývá poskytování radosti.
Nejtěžší je přežít mezi druhou a osmou. Hodiny při plném vědomí. Jeden den ve znamení hledání nového bydlení, druhý uklízela a pekla štrůdly. Třetí den dochází inspirace a probouzí se dřív. Nakonec peče rohlíky a čistí brusle. Kdy se na ně postaví? Netuší. Nechce opouštět postel. Natož byt. V bytě není v bezpečí. Ale aspoň je něco mezi ní a venkem. Čtvrtý den Honzovy buchty. A přišívání knoflíků na kabát. Najít činnost. Mezi spánkem.
Zvláštní, že se může žaludek stahovat. Ale třeba zítřek nepřijde. Tak dobře neumí lhát nikdo. Aspoň se oslabila. Když už nic jiného. Co bude dělat? Netuší. Dopéct buchty. Udělat mátový čaj. A dál nepřemýšlet. Vždy může jít spát. Ležet a bdít. Ale tvářit se, že usíná.

 


Komentáře

1 bludickka | E-mail | Web | 21. února 2015 v 20:49 | Reagovat

Poskytování radosti mě zaujalo.
Poskytování radosti sobě?
Druhému?
Druhým?

2 misschien | Web | 22. února 2015 v 19:51 | Reagovat

Druhému.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.