Říjen 2012

Článek 16 (4)

29. října 2012 v 19:25 | Arkadina
Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých.

Dny s nálepkou přežít. Nebo se nezhroutit a neječet. Já už nevím.
Nějaká myšlenka. Vzpomínka. Na krátkou radost. Výlet. Nečekaný. Na Letnou? Asi. Potopila se. A nechala jsem ji tam. Jedinečný výrobek. Ale tak to bylo v instrukcích. Co se dá dělat.

Článek 16 (3)

28. října 2012 v 21:47 | Arkadina
Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách.

Půl hodiny do spánku. Toho mrtvého. Kdy se člověk svalí a nežije. Kupodivu poměrně čistý stůl. Chybí jen dvanáctistránkový překlad do rétoriky, dva dopisy, které chci napsat, úkol do rétoriky a výpisek tamtéž. Jenomže zítra přibude další nálož. Nestíhám? Nestačím? A není to fuk?

Článek 16 (2)

15. října 2012 v 8:05 | Arkadina
Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech.

"Pokud se potopí, nic to neznamená."
Byla jsem stručná. 45. Mám k tomu daleko. A přitom blíže než kdy jindy. Začít se snažit a vytrvat.
Malá a štíhlá. Drobná. Střízlík. V sukni. Kabátu. Červené šále. S vlasy svázanými nebo volně. Výrazné oči, které vystupují z obličeje. Bílé zuby. Smích. Hlasitý a zvonivý. Veselá. Co umí rozesmát. A naslouchat. Trochu tajemná. Které by všichni chtěli pomoci. Oblíbená.

Článek 16 (1)

12. října 2012 v 23:01 | Arkadina
Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu.

"Zbyla mi píseň čtyř holých stěn. Zbyla mi píseň pro tu jedinou z žen." No, mně nezbývá píseň pro nic. Maximálně žaludek stažený strachy. Posledních třináct hodin svobody. Už vím, co za pachuť jsem ve čtvrtek cítila. Strach. Nadechnout. Polknout.