Článek 14 (2)

14. července 2012 v 23:11 | Arkadina
Každý, kdo se oprávněně zdržuje na území České a Slovenské Federativní Republiky, má právo svobodně je opustit.

Stejné místo. Stejný čas. Jiný rok. Bez čoček. Pohovka v kuchyni. Tma. Noc. Jen v uších hudba. Ta tichofobie. Četla jsem loni dlouho do noci. Abych potom neležela bezmocně v posteli dlouho. Aby únava byla rychlejší než slzy.


Oranžová. Západ slunce. Bylo po dešti. Zdálo se, že se blýská na lepší časy. Minimálně na lepší milování. Pan letec učinil důležitý objev. Čekají mne samé jistoty.
Uvědomit si, že máte poslední noc do návratu staré paní. Chtít plakat. Přitulit se k panu letci. A nic. Žádné objetí. Žádný polibek. Žádná odpověď na přání dobré noci. Jen ticho. Jsem sama. Zase.
Písně jako minulé léto. Sama. Uvědom si to. Jsi sama. Je jedno, že máš pana letce. Jsi sama.
Kuchyň. Zítra se vrací. Přijdu o místo, kde mohu být v noci sama. Zima. Minus deset. Balkon nebo schodiště. Probouzí ve mně to nejhorší. Odpor. Nenávist. Agresi. Nejde se jich zbavit. Jen je obrátit proti sobě.
Prošel kolem. Tam i zpět. Nic. Potřetí otevřel dveře a zeptal se, proč jsem tady. "Nemůžu spát." Odešel. Tak dobře umím lhát. Počtvrté otevřel dveře: "Najdi si někoho, s kým se nebudeš nudit Arkadino. A tentokrát to myslím vážně." Popáté. "Až budeš chtít, můžeš si jít lehnout do své postele. Já si lehnu vedle." A já? Tak nějak jsem sama. Ale ne tak, jak si myslím on. Sama. Prostě mi nikdo a nic nepomůže. Že tě přítel utěší, když máš problém? Naivita sama.
"Do džbánku s ozvěnou dopadly kapky mojí krve…"
Prostě jít dál, nic od života nečekat. Jediná jistota je jaká? Že bude hůř.
 


Komentáře

1 bludickka | Web | 24. července 2012 v 11:35 | Reagovat

Že bude hůř, s tím se těžko žije. Znám sama. Pořád čekám co přijde za další průšvih. Ale přeci nemůže být tak špatně. Teď v současnosti. Základ je něco, k čemu se dokážou upnout myšlenky, aby nebloudily tam kde nemají. Zkus najít nějaký cíl.

2 Vendy | Web | 29. července 2012 v 14:04 | Reagovat

Ale to není tak jisté, že bude hůř. Jistě, některé věci budou horší, ale některé zůstávají dobré, nebo lepší. Nikdy nevíš, co tě v životě potká. Tvou skepsi docela chápu, ale celkově se takhle nedá myslet, to by život stál za hovno,promiň mi ten výraz.

3 Arkadina | Web | 30. července 2012 v 18:03 | Reagovat

bludickka: Mně se s tím žije dobře. Vím, že to ještě není tak zlé. V tom sousloví je spousta ironie a sarkasmu, který mám ráda. Najít cíl. Mám ho. Jen fakt, že jej nejsem schopná dosáhnout je frustrující.
Vendy:Není to tak jisté, ale je to pravděpodobné. Někdy jedna špatná věc zastíní ostatní dobré. Ale nemyslím to nějak depresivně. Spíše jako povzbuzení. V podstatě upravená verze rčení: "Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř." Z toho vyplývá to mé, že bude hůř.

4 bludickka | Web | 31. července 2012 v 7:38 | Reagovat

Myslím cíl, na který lze dosáhnout vlastními silami a netýká se hubnutí. Já když si představím, že bude hůř, tak už nemám chuť žít dál :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.