Článek 8 (6)

14. dubna 2012 v 0:25 | Arkadina
Zákon stanoví, ve kterých případech může být osoba převzata nebo držena v ústavní zdravotnické péči bez svého souhlasu. Takové opatření musí být do 24 hodin oznámeno soudu, který o tomto umístění rozhodne do 7 dnů.

Chci
… odmaturovat
… dostat se na vysokou školu
… při přijímačkách být nejlepší
… strávit léto s panem letcem
… vydělat si na brigádě na část výdajů spojených s Prahou
… bydlet v Praze s panem letcem
… naučit se perfektně nizozemsky
… být překladatelkou
… aby na mě byli rodiče hrdí
… aby si o mně lidé mysleli, že jsem zábavná

… být vychrtlá
… vidět své kosti
… být baletkou


… ležet v temné místnosti, být kost a kůže, dýchat a umírat.

Chci vše a vše vyměním za poslední položku seznamu. Životní cíl? Umřít tak, jak chci.

"Jsme spolu a vlastně spolu nejsme. Přijdeš, učíš se, najíme se, učíš se, chvilku se večer učíš vedle mě v posteli, jdeme spát, nasnídáme se, jedeme domů." Jenomže se nedá nic dělat. Takže jen sedět a čekat až ho to přejde. Být v duchu cynická a nad věcí.
"Jsem s tebou, ale někdy se přesto cítím sám." Všichni jsme sami. To jenom teď si lžu, že tě mám.
"Proč ti tak rychle bije srdce? Čeho se bojíš?" Ničeho. Akorát příliš mnoho jím.

Nejde to. Ani jedno řešení nefunguje. Škrábánce po celém těle. Hnědá modřina. Rány kartáčem. Nenávist k vlastnímu tělu. Deprese bránící normálnímu fungování. Druhá možnost? Žádná energie. Střed? Stejný jako přejídání.

Znám. Jméno. Příjmení. Fotografie. Městská část. A přesto to nestačí. Adresu neseženu.
 


Komentáře

1 Maggie Elm | Web | 14. dubna 2012 v 16:23 | Reagovat

Pořád nechápu jestli je to o tobě nebo ne. Nebo jenom napůl? Mluvit plynně nizozemsky a chodit do baletu. Taky bych chtěla. Některé ty ostatní věci mě děsí.

Myslíš, že mám fantazii? To mě potěšilo jako ještě nic tento týden.
Taky mám spoustu knížek na místo knihy, která změnila tvůj život. Vlastně svým způsobem asi každá knížka co člověk čte mu změní život. Některá holt víc.
Film Lev,čarodějnice a skříň byl super. Hudba, výprava... tenkrát jsem ještě asi hodinu po shlédnutí nemohla mluvit.

2 bludickka | Web | 18. dubna 2012 v 10:28 | Reagovat

Oranžová je nezvyklá, ale fajn. Působí veseleji. Akorát ta pravá strana je mi nějaká nepříjemná, ale asi jde jen o zvyk.

Hodně z těch věcí nalevo se ti splní. Já si přeju umřít s někým. Nevím, jestli se mi to splní, ale smrt mi nepřipadá pak tak děsivá, při představě že na ni nebudu sama.

Bydlení s panem letcem? Celkem rychle to pokročilo :) I když já jsem dřív pokročovala taky rychle, než jsem zjistila, že mi to moc nepomohlo.

A kde se shánějí takové informace? Za takovou snahu už by snad stálo adresu dostat ne? :)

3 Arkadina | Web | 19. dubna 2012 v 22:44 | Reagovat

Maggie Elm: Je to o mně. Od začátku až do konce. A taky o ostatních lidech v mém životě.
bludickka: O té pravé straně také uvažuji. A možná by to chtělo pár pavučin. Aby to tu nebylo přehnaně veselé.
Zajímavá myšlenka. Umřít v něčí společnosti. Čistě soukromá smrt nebo z ní udělat jen další divadelní scénu? A nebude to hra tak jako tak?
No, ono se to tak nějak děje. Ale pokud půjdeme oba studovat do Prahy, tak by byl nesmysl mít dva priváty. Přeci jen se poslední dobou příliš často přistihnu, jak u něj snídám.
To by stálo. A kde se shánějí? Inu, u nejužvaněnějších lidí na světě, novinářů.

4 bludickka | Web | 20. dubna 2012 v 7:39 | Reagovat

No vážně by to možná chtělo tu oranžovou veselost něčím trochu znesvětit :)

Dřív jsem nad tím uvažovala jako nad hromadnou sebevraždou nebo párovou sebevraždou jako extrémně romantickým prvkem :) teď spíš připadá v úvahu autonehoda, ale autem nejezdím, tak asi budu muset zemřít sama. ach jo. Je fakt že svým způsobem to divadlo být mělo, ale později se to utvrdilo díky strachu ze smrti.

Novinářů jo :) To je asi trochu nadnesené ne? Hlavně by mě zajímalo, kde se shánějí městské čtvrti.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.