Duben 2012

Článek 10 (2)

30. dubna 2012 v 23:35 | Arkadina
Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.

Trochu mne to unavuje. Přijedu v sobotu odpoledne. Sedneme nad kalendář. "Babička přijede v pondělí." WHAT? Neodjela náhodou v úterý? Jak dlouho zůstane? "Nejbližšího doktora má za tři týdny." Takže? Panenku bouchni, ji to nebolí.

Článek 10 (1)

28. dubna 2012 v 16:51 | Arkadina
Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.

Asi si na to stále nejsem schopná zvyknout. Mám přítele. Spím s ním. Trochu změna proti posledním letům. Je to podivné.
V neděli návštěva katedry nizozemštiny v Olomouci. Mají to tam pěkné. Snaží se "modernitou", zajímavým programem a prezentacemi bojovat proti jménu: Karlova univerzita. Ráno, než jsem jela, mi psal pan letec. Obvyklá slova o tom, že někoho potkám a jeho nechám. Že budu chtít změnu a tak dále. Nechala jsem ho být. Říkala jsem si, že si nebudu kazit den, popřála mu, ať se má dobře a přestala odpovídat. Nebudu mu psát a potkáme se, jak jsme byli domluvení. Mám ho vůbec ráda, když si s ním takhle z rozmaru hraju? Přibližně hodinu mu trvalo, než si uvědomil, že asi přestřelil. Kolem druhé mne udivilo jedno. Proč si myslí, že když mu nepíšu, tak to s ním chci skončit a že se s ním beze slova rozcházím? To by bylo dost pitomé. Chtěla jsem mu na jednu stranu napsat, ale proč? Stejně se s ním uvidím. A tak jsem ho dál ignorovala.

Článek 9 (2)

21. dubna 2012 v 23:25 | Arkadina
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na:
a) práce ukládané podle zákona osobám ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osobám vykonávajícím jiný trest nahrazující trest odnětí svobody,
b) vojenskou službu nebo jinou službu stanovenou zákonem namísto povinné vojenské služby,
c) službu vyžadovanou na základě zákona v případě živelních pohrom, nehod, nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví nebo značné majetkové hodnoty,
d) jednání uložené zákonem pro ochranu života, zdraví nebo práv druhých.

Ležet na zádech a dívat se na nebe. Uprostřed nepoužívané lesní cesty.
"Děláš mně i taťkovi starosti." Kdybych za to měla pokaždé dostat dvacku. Buď se vám nelíbí, že hubnu. Nebo mě krmíte a divíte se, že nejsem šťastná.
Sedět na skále, té co v létě, poslouchat stejné písničky, mít zavřené oči a cítit se konečně dobře.
Vnímat záškuby rukou. Posledně nebyly.

Článek 9 (1)

20. dubna 2012 v 23:23 | Arkadina
Nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám.

Pouští nahlas televizi. Neustále. Hloupé pořady o ničem. Ta tichofobie. Ten hlasoholismus
Neustálá potřeba mluvit. Velmi nahlas. Jako by od ní posluchač nebyl dva metry, ale deset.
Odchází pryč, aniž by uklidila kuchyň. Nechává neumyté nádobí ve dřezu. Kvůli sítku těstovin neumyje velký hrnec, ve kterém byly vařeny. Nechá ho na malé lince. Malá linka + neumytý velký hrnec + neumyté nádobí = žádné místo na přípravu jídla. Když přijedete večer domů a potřebujete jíst. Když se nedokážete dostat domů jinak než utlumení spoustou kakaa, cukru a tuků. Když jste vytočení, jen vejdete do dveří. Bez důvodu.

Článek 8 (6)

14. dubna 2012 v 0:25 | Arkadina
Zákon stanoví, ve kterých případech může být osoba převzata nebo držena v ústavní zdravotnické péči bez svého souhlasu. Takové opatření musí být do 24 hodin oznámeno soudu, který o tomto umístění rozhodne do 7 dnů.

Chci
… odmaturovat
… dostat se na vysokou školu
… při přijímačkách být nejlepší
… strávit léto s panem letcem
… vydělat si na brigádě na část výdajů spojených s Prahou
… bydlet v Praze s panem letcem
… naučit se perfektně nizozemsky
… být překladatelkou
… aby na mě byli rodiče hrdí
… aby si o mně lidé mysleli, že jsem zábavná

… být vychrtlá
… vidět své kosti
… být baletkou

Článek 8 (5)

9. dubna 2012 v 15:32 | Arkadina
Nikdo nesmí být vzat do vazby, leč z důvodů a na dobu stanovenou zákonem a na základě rozhodnutí soudu.

Fajn. A kam dál? Co s tím? Se životem. Asi ho budu žít, ale jak? Nejsem schopná se sebrat. Začít makat. Připravovat se na maturitu. Nedokážu to skloubit. Jídlo nebo škola. Ale ono to prostě nejde. Pane, tohle nemá řešení. Jenomže ono je třeba. Sedět ve sprše. Nebrečet. Sedět a nechat vodu ať padá dolů. Zastavit ji. Sedět dál. Srkat si kapky z ramen. Nemá to řešení. Prostě ho to nemá. Za pár hodin s panem letcem. Přejedená. S břichem. Netušící, jak bude tento týden jíst. Tři dny. Režim. Potřebuje pravidelný režim. Nemá ho. Pod dohledem.
Slunce za okny. Pfka na televizi. Koš s prádlem. Měla bych se balit. Měla bych. Proč? Možná to chci. Tlumočit. Žít. Prima. Ale jak? Jak dál? Řešení není. Ne teď. Řešení se musí najít.
Někdy nemáte chuť na krev. Potřebujete něco nového. Včera netekla. Předloktí je napuchlé. Podivné. Rozedrané ale ne s jednou jizvou. Tečky. Co dál? Co teď? Rána. První. Druhá. Třetí. Krém. Jednou, dvakrát, třikrát. Modřina stále nikde. Třeba se objeví později. Myslím, že levému ramenu nastávají těžké časy.

Kolik poznáte?

Článek 8 (4)

8. dubna 2012 v 22:05 | Arkadina
Zatknout obviněného je možno jen na písemný odůvodněný příkaz soudce. Zatčená osoba musí být do 24 hodin odevzdána soudu. Soudce musí zatčenou osobu do 24 hodin od převzetí vyslechnout a rozhodnout o vazbě nebo ji propustit na svobodu.

Potřebuji čokoládu. Potřebuji naději. Potřebuji sílu. Potřebuji svobodu.
Základem ekonomiky jsou potřeby, které je třeba uspokojit.
Koupit ovocné karamely. Pro sestřičku. Za obrázek, který nakreslí na základě mé objednávky.
"Zůstaly jen vzpomínky." Paže, o kterou jsem se opřela. Klid. Cesta autobusem. Potřeba říct ta slova: "Miluji tě." Řekla jsem je.

Článek 8 (3)

4. dubna 2012 v 20:13 | Arkadina
Obviněného nebo podezřelého z trestného činu je možno zadržet jen v případech stanovených v zákoně. Zadržená osoba musí být ihned seznámena s důvody zadržení, vyslechnuta a nejpozději do 48 hodin propuštěna na svobodu nebo odevzdána soudu. Soudce musí zadrženou osobu do 24 hodin od převzetí vyslechnout a rozhodnout o vazbě, nebo ji propustit na svobodu.

A co napsat? O životě? O panu letci? O pocitech? O škole? Prázdno v hlavě. Kde se tam vzalo? Četla jsem zápisy. Od srpna do konce Komedie. Jsem šťastnější. Je to zcela očividné. A přesto mne pan letec zabíjí.