Článek 6 (2)

5. února 2012 v 19:44 | Arkadina
Nikdo nesmí být zbaven života.

sestra: "Mě to zkouškové připraví o zrak." "A mě pan letec o panictví."
Přeje sladkou noc? To si jako mám dát dvě kremrole a indiánka?
A ten cynik ve mně říká: Trocha spánkové deprivace a máme citů na rozdávání.


pátek dopoledne
Jsem mírně unavená. Klidná. Možná lehce spokojená. Je ráno. Jsem doma. Sama. Příjemné. A to jsem včera snědla 200 gramů arašídů, 100g kešu v karamelu, které byly příšerně sladké, a pořádný kus žemlovky.
Dnes jsem do jedné v noci upravovala referáty. Budík nastavený na sedm ráno. V pokoji bylo teplo. Napsala jsem zprávu panu letci, zacvičila si, zkontrolovala, jak vypadám, dala si sprchu, udělala si cop, oblékla svou oblíbenou kombinaci oblečení, dala vařit cizrnu na hummus, polkla dvě lžičky zeměžluče, nachystala si snídani, četla kousek Garpa a momentálně pražím lískové oříšky. A asi jsem je právě spálila.
Poslední dobou se snažím doma vypadat dobře. Zkouším i různé účesy, přeci jen vlasy na to mám dost dlouhé. Po období vyčesaných culíků a copů přišel minulý víkend drdol a dnes cop na stranu. Upravené vlasy jsou pohodlnější.
Mám ráda kombinaci volných riflí, černého podvlékacího tílka a černého roláku. Věci, které původně byly do školy, se na to už nehodí. Jsem ráda doma hezká. Jen ostatní s tím mají problém. Původně jsem tílko neměla, ale pana otce iritoval neoblečený prostor mezi spadlými džíny a černým rolákem. Neprotestovala jsem.
Snídaně byla zajímavá. Nastrouhané jablko se slupkou smíchané s jogurtem a vločkami, ohřáté v mikrovlnce. Mělo by to podpořit trávení. Ano, vyšší level. Jenom jsem to nejspíš potlačila tím ohřátím a tři lžíce arašídového másla to nejspíš zabily definitivně. Nějakou dobu, rozuměj od neděle, jsem neměla temno. Příjemné. Jenom neděle byla zlá: "Možná by sis mohla vzít sebou trochu vzduchu v sáčku. Přidáš vodu a bude ti to stačit." Leze jim to na nervy. Příliš pozdě se ptají na správné věci. Už jim můžu lhát. "Co tě trápí? Mně můžeš všechno říct." Příliš pozdě. Možná, kdybys to řekla, než jsem seděla v noci venku a lampa svítila.
Jdu k doktorce. Na pravidelnou prohlídku. Nejprve mě to vyděsilo. Trochu jsem spadla s váhou, ačkoliv, když mám plné vnitřnosti, tak to nejde tak poznat. Potom jsem se uklidnila, naposled mě vážila před dvěma lety, takže nejspíš budu i těžší.
Zase jsem byla upřímná k panu letci. O těch věcech s našima, které mě trápí. Brečela jsem. Merde. No, nějak to vzal. Možná proto jsem neměla temno, sdílená starost, poloviční starost? Ale měla bych si dávat pozor, když splácím měsíční krevní dluh, nedokážu se moc ovládat.
Stála jsem na křižovatce před jeho domem. Polohlasem si zpívala, točila se dokola a smála se. A taky je asi trochu žárlivý a bojí se, že jej opustím. Tvrdil, že mu chutnalo arašídové máslo i pomelo. Možná to byla i pravda. Minulý týden jsem u něj přespala, strávila s ním dopoledne a rozešli jsme se až v pět. Uvařila jsem mu carbonare. Taky mu prý chutnaly. Je milý a hodný. Někdy ho mám opravdu ráda. Někdy mi hodně chybí jen jeho doteky. A někdy jsem citově úplně prázdná. Taky jsem mu to řekla. Snad to nějak zvládne, když ne, tak ne.
Spálené oříšky vadily. Není nic hezčího na dotek než kombinace vody a oříškové pomazánky. Snaha jíst dobře i o víkendu. Kterou jsem teď trochu zničila, kterou ale nevzdávám.
neděle večer
Nejspíš trochu nestíhám. Do jedné se učit a v sedm vstávat. Studovat, číst povinnou, jíst a tak dále. Za dva dny půl kila pražených solených arašídů. Do konce února bych si fakticky neměla kupovat oříšky. Měla bych jíst doma opatrněji a zdravější potraviny, protože okrová je špatná barva. Mám totálně v háji zažívání. Povedlo se mi ho alespoň malilinko nahodit. Lžíce zeměžluče, zelený čaj s grepovou šťávou a zelený čaj. Po čtyřech dnech se střeva probrala k životu. Jeden zub je citlivý. Kazí se. "Jsi nějaká bledá. Máš dostatek vitamínů?" Vitamínů asi ano, ostatní neřeším. A to se pokles váhy zastavil. A dnešní povedený den jsem zabila obrovským kusem buchty k svačině. Snad mi pan letec nenabídne žádné jídlo.
Nestihla jsem si udělat harmonogram k maturitě ani vyplnit přihlášky na vysoké školy. Jenom jsem zjistila, že masaryčka neotvírá můj obor. A asi chci být tlumočnicí. A jsem relativně spokojená. Jenom učení, přepínání se, dokazování ostatním, jak jsem dobrá. Nový typ drdolu. Ukázka mámě, jak chytrou má dceru. A pololetní vysvědčení jsem dostala taky. Samé. Je to fajn. Pan otec mi dal myslím pusu. Máma dva balíčky sypaného zeleného čaje. Nechápu sypaný čaj. Ale v kombinaci s grepovou šťávou mi trochu pomáhá.
"Přibrala jsem čtyři kila." Za dva roky slušné skóre. Přibrala jsem dvanáct, ale pár jich zase shodila. Doktorka nemohla nic tušit. Ale u ledvinové by to bylo horší. Uvidíme, jak mi dopadne dnešní vážení. A hummus se mi povedl. Sice chuť tahini je nezvyklá, ale není to zlé.
Čtu Svět podle Garpa. Absolutně báječná kniha. Strašně moc se mi líbí. A k tomu je to povinná četba. Psaná přesně stylem, jaký mám ráda. Postavy mírně výstřední, vše lehce nereálné, ale v podstatě uvěřitelné. Doporučuji k přečtení.
" Já s matkou jsme společně vykouřili cigaretu, ona se pokoušela s kouřením skončit, já začít. Proto jsme kouřili cigarety napůl - vlastně jsme si slíbili, že žádný sami celou nevykouříme."
Podivné. Zmatené. Nemám čas. Chci psát a není kdy. Škola, pan letec, spánek je pro sraby, jídlo ztráta času a show must go on.
 


Komentáře

1 bludickka | Web | 6. února 2012 v 7:05 | Reagovat

Svět podle Garpa, už vím co si půjčím až půjdu do knihovny :) Na cestě zatím pořád nemají.

Pomelo mi moc chutná. Akorát tělu se to úplně nezdá. Jako bych po něm měla červenejší a opuchlejší obličej, aspoň takovej pocit mám rozhodně. Arašídový máslo jsem snad nikdy neměla :)

Tlumočnicí? O tom jsem taky kdysi přemýšlela. Bylo by lepší přát si než přemýšlet. Toužit po tom. Pak by se mi to možná splnilo. Takhle ne...

Toho času je vážně málo! Teď jsem se začla angažovat s psaním do jednoho časopisu a je to celkem náročná záležitost. Ale aspoň z ní mám nějakej pocit smysluplnosti :)

2 Arkadina | Web | 21. února 2012 v 16:24 | Reagovat

bludickka: Nemají Na cestě? Bludickko, ty se chceš zamilovat, že to sháníš?
Arašídové máslo jsi na jednu stranu měla kliku, na druhou stranu je opravdu dobré. Tedy, to které se nekupuje.
Já nepřemýšlím o ničem a nepřeji si nic, tak snad se mi podaří to, co prostě tak nějak vyplynulo.
Smysluplnost se v dnešní době hledá těžko. Drž se toho.

3 bludickka | Web | 23. února 2012 v 7:57 | Reagovat

Zamilovat se nechci. Tak snad si radši půjčím Svět podle Garpa :) Dneska mám konečně čas zajít do knihovny, uvidíme, co donesu. Doufám, že něco co na mě bude působit blahodárně a vyvolá klid, než co  se bude snažit obrátit můj život vzhůru nohama :)

Možná to je smysluplnější činnost, protože se cítím důležitá, když vím, že něco vyjde a bude tam mý jméno :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.