Článek 6 (1)

27. ledna 2012 v 22:14 | Arkadina
Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením.

Bude to myslím pozitivní. Samozřejmě, stále nedokážu mluvit se "svými" o věcech, které mě těší a zajímají. Nicméně už jsem otevřenější. Ano, stále se mi nechce jezdit "domů". Ano, stále mám dojem, že to bez berličky sladkostí nezvládnu. A ano, taky se o to ani nesnažím. Ano, bábi je u nás už třetí víkend. Ale dnes si probereme pana letce.


Věc první
Mám ho ráda? Co to znamená mít rád? Nemluvě o tom, co to znamená milovat??????? Ano, říkám či píšu mu, že ho mám ráda poměrně často. S miluji opravdu šetřím. Nechci, aby to slovo ztratilo význam. Přesto mám dojem, že "vztahy jsou prostě založený na lži". Lžu si, že ho mám ráda? Lžu, když mu to říkám? Je mi s ním dobře. Jsem s ním ráda. Stačí to? Je na každém, aby si určil, co pro něj znamená být zamilovaný? Líbí se mi příjemné pocity, které mám, když jsem s ním. Když jsme dnes spolu snídali. Chleba se sýrem. Kiri. Černý čaj. Obojí koupil kvůli mně. Ráda lidi zkouším. " ... co budeš zítra snídat, abych to tu měl." "Co budeš mít, obvykle snídám jogurt." Přemýšlela jsem, zda napsat bílý. Ale pak jsem se rozhodla sledovat, jak si s tím poradí. Neznamená to, že ho nemám ráda? Má potřeba zjišťovat, jak si lidé poradí a jak reagují. "Tak jsem šel do obchodu, stoupnul si před regál, tam spousta jogurtů a já nevěděl, který vybrat…" A teď otázka. Čtyři dny jsem dodržovala režim. Byly prima pocity z jídla, z klidu bezstarostnosti, protože jsem věděla, že ještě tak tři hodiny nemusím dělat žádnou školu nebo z toho, že jsem s ním a že jsem u něj opět přespala? A proč se tak bojím, že je to kombinace první a částečně druhé možnosti?

Věc druhá
Lichotí mi. Často. I té holce uvnitř i té vně. Líbí se mi to. Někdy mám dojem, že to přehání. Nicméně to zvedá náladu. Občas s ním nesouhlasím. Ale jen v duchu. "Neříkejte, že jste s něčím na sobě nespokojená, jen na to upozorníte." Jenže, kdo už zná ten problém? Párkrát jsem to zmínila. "Chm, tak od doby před třemi lety nenávidím své tělo. Jak vypadá. Kvůli tomu jsem se dostala k bulimii. Nelíbím se sama sobě." "Miluji tu malou slečnu, s modrýma očima a světlými dlouhými vlasy, s nádherným nefalšovaným úsměvem..., ...nádherný hlas, hezké tělo…" A já blbnu s jídlem. Upřímnost. Hmm.
Blbnu z toho? Degeneruju? Přišlo mi divné oslovení kočička, miláček, zlatíčko. Teď se usměju, když mi tak řekne, když mě tak osloví. A často jsem sluníčko. To mě těší. Vodíme se za ruce. Nesnášela jsem, když jsem potkávala páry, které se vodily za ruce.

Věc třetí
Zase někdo umřel. Nejprve před Vánocemi pes. Teď přítel, který byl pro něj velmi důležitý. Často mi o něm vyprávěl. Proč jsem skeptická? Proč se zdráhám věřit, že ten člověk existoval?

Seznámení prý bylo pro něj důležité. "Na konci léta jsem žádnou holku nechtěl ani vidět. A pak jsi stála sama na té zastávce a četla si. Lampa zhasla a ty ses na ni tak podívala a usmála se, jako by sis řekla, že je to kamarád. A potom jsi mi na tom přechodu zamávala a já byl v té chvíli ztracený." A u té věty si vždy vybavím bludiččino: "Měla jsi ho sbalit." Vlastně na tom celém má bludička nemalý podíl. Například ten text: "Uvidíš, že se ti to bude líbit." Je vina ve všech bodech obžaloby. Jenom ještě není známo její znění. Ale zasloužila by si aspoň pohled. Možná celý dopis. Věřím dvěma lidem, kteří mi mohou ze života naprosto v klidu zmizet. A vše je fajn.

Pokračování příště. Musím pracovat. A dochází mi myšlenky. Nedokážu je zpracovat. Absence citů. Jako vždy, když mám práci. Měla bych psát, když jsem s ním.
 


Komentáře

1 bludickka | Web | 29. ledna 2012 v 12:27 | Reagovat

1) City jsou komplikovaná věc. Když to beru kolem a kolem, ke každému s kým jsem chodila jsem cítila trochu jinou lásku.Divný.

2) Přesně, mluvit o svých chybách na ně upozorňuje. Občas stejně nemůžu jinak. Taky slýchám hodně lichotek. Koho by to netěšilo poslouchat, jak je báječná a nádherná bytost, dokonalá :) I když nic by se nemělo přehánět..

3)A jéjé.. snad nakonec nebude ta bludička světýlko co svádí kolemjdoucí z jejich cesty a žene je do záhuby :) Dopis i pohled by určitě potěšily. Teď se tedy relativně snaží o pozitivní přístup, ale je už jen otázkou dní, kdy nastoupí premenstruační syndrom a zatočí s logickým uvažováním a vnutí ty nejčernější myšlenky..

2 Arkadina | Web | 29. ledna 2012 v 14:11 | Reagovat

bludickka:
1) Perfektní. Děkuji za povzbuzení. Ale aspoň se tímto mohu přestat zabývat. Nechceš napsat knihu o lidských vztazích? Nějak mám dojem, že vždy víš, co říct. Nebo si otevřít partnerskou poradnu.
2)Taky mi to někdy nedá. Ještě vyřešit dilema, zda to říká, protože se to má, nebo to tak opravdu cítí a jak se staví k tomu, že já jaksi těmito věcmi dost šetřím. Vše v rámci zásady, řekni, co se ti líbí a namaluj si na záda terč.
3) Přesně ona. Jenomže, jak zjistit, u které bažiny svádí bludička nešťastné z cesty.
Hormony. Ty mám moc ráda. Ale vlastně už je ani nevnímám. Jestli jsem na dně nebo v nebi kvůli nim, škole, okolí... Co na tom sejde, stejně to bude stále moje hlava na mém krku.

3 bludickka | Web | 30. ledna 2012 v 6:32 | Reagovat

1) jen čerpám z vlastních zkušeností. občas si myslím, že stejný pocity nikdo další nemá, a jsem ráda, když zjistím opak :)

3) Jak to zjistit? Myslím, že tady někdo mluvil o výborných pátracích schopnostech :D

Já jsem ráda, že už jsem odhalila příčinu svých největších smutků a aspoň vím, kdy to období přijde..tak se doufám na něj budu umět líp připravit :)

4 fall | Web | 10. dubna 2012 v 13:11 | Reagovat

bulimie je strašně zbytečná věc. Zahoď ji!

5 Arkadina | Web | 13. dubna 2012 v 17:42 | Reagovat

fall: Zahodit součást života. Na jednu stranu beru, na druhou by to šlo dost těžko.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.