Článek 4 (1)

7. ledna 2012 v 13:25 | Arkadina
Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.

Ty vole. Nic jiného mě nenapadá. Po dopoledni, kdy jsem se snažila nezapadnout moc do temnoty, jsem se konečně uklidnila dost na to, abych byla schopná psát. Po obědě jsem si šla vyčistit zuby, trochu jsem si zaskákala, abych nahodila trávení, napustila si vodu do džbánu, došla do pokoje a otevřela okno. Za mnou klaply dveře. "Ty jsi byla po jídle zvracet?" Trvalo mi tři minuty jí vymluvit její představu a stejně nevypadala moc přesvědčeně. Nezvracím. Nikdy nezvracím. Drželo mě to při životě. Ta věta. To přesvědčení. Nezvracím. Nic víc, nic míň. Ale na druhou stranu, byla zatraceně blízko.


Bulimie může být o zvracení. Nebo taky o nejezení. Já jsem ten druhý případ. Ale je vidět, že zatímco návštěva koupelny ji rozruší, fakt, že celé dopoledne jsem náladou v háji, nezajímá. A po tomhle mám psát práci. Být s ní sama doma dvě hodiny, než švígra s taťuldou otočí procházku. Doufám, že to považuje za uzavřené, protože jinak… Ty vole.
Jdeme psát o hospodářství Izraele. O nic nejde. Ostatně, čekala, že řeknu pravdu? Očividně ne. A co hodlá dělat? Netuším. Ale děsím se předem. Má silu. V posledních dnech mě dostává. Opravdu. Wow. "Zvracelas? Neblbni." Uhm. Mé obočí už nemohlo jít výš. Kaťuša. Křeček. Turovitá zvířata.
PS: pěkní zpěváci
 


Komentáře

1 bludickka | Web | 7. ledna 2012 v 16:53 | Reagovat

poškrábala jsem si ruku nožem. taky za to mohla. ani netekla krev. jen malý škrábanečky. ale byly vidět. omotala jsem si ruku obvazem.ale po koupání jsem si ho včas nezavázala. jen se podívala a řekla - co to je?já - nic. zavrtěla hlavou a řekla něco ve smyslu - ty jsi blázen. myslela jsem že to bude ještě řešit, ale neřešila už nikdy. měla jsem strach jak jí to vysvětlím, ale jí to nezajímalo. bylo mi z toho pak kupodivu ještě víc smutno.

ráda bych ti pomohla. pomoct můžeme ale jen tomu kdo o to stojí. jakoukoliv jinou pomoc odsuzuju. chytře radit umí každej. každej má zásobnici rad typu - tohle nesmíš, tohle musíš, tohle udělej, tohle už nikdy. takový rady jsou k ničemu. člověk často sám ví, co by měl udělat kdyby chtěl problém vyřešit. otázkou zůstává, jestli ho vyřešit chce.

musím ti poslat dva odkazy. doufám, že se ti budou líbit. první písničku si pouštím vždycky když je mi hodně smutno. a ta druhá je taky taková smutná, tu zbožňuje můj přítel.

http://www.youtube.com/watch?v=PKY-smJ6aBQ

http://www.youtube.com/watch?v=r7rF2EZ0A_0

2 Arkadina | Web | 9. ledna 2012 v 14:03 | Reagovat

bludickka: Také už se k tomu nevrátila. Nevadí mi to.
Obvaz jsem si nikdy nedala. Přitáhl by víc pozornosti než strupy.
Lhostejnost. Jednou žádaná, jindy proklínaná.
Jestli ho vyřešit chce. Jestli věří, že se vyřešit dá. Jestli věří, že má dost sil na to ho řešit.
První písnička má dobrý text. Opravdu dobrý.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.