Článek 1

17. prosince 2011 v 21:54 | Arkadina
"Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné."

Padesát pět. Krásné číslo. Jenom jsem si měla dávat větší pozor. Když jsem zkoušela podprsenku. Vyhýbala jsem se nákupu nové pět let. A pak jsem svolila. Přeci jen se nebezpečí, že by někdo mohl vidět mé spodní prádlo, podstatně zvýšilo. Moje chyba.

Zkoušela jsem asi dvacet podprsenek. Byly velké. Odporné. Jako na ženu. Máma se mě v autobuse zeptala, zda jím. Ani jsem se moc nenamáhala přesvědčivě lhát. V té kabince jsem nestála rovně. A ji vyděsily klíční kosti, na které jsem tak hrdá. Takže musím jíst. Nenávidím se za to. Budou Vánoce. A všechna dřina přijde vniveč. A deprese, a břicho, a škrábance a nemožnost spát a nemožnost přemýšlet.
Dělala jsem cukroví. Bavilo mne to. Bez myšlení. Jenom písničky a drobná činnost rukou. Bílá čokoláda, tajná hra s lentilkami, hvězdičkové linecké.
Pracujeme na PFce. Speciální. Čokoládové. Vypadá dobře, ale ještě chybí text. Sladký nový rok mi zní divně.
Pan letec. "Arkadino, hodně k tobě cítím, mám tě opravdu moc rád a něco mám zítra v plánu, snad se na mě potom nebudeš zlobit.. Není nic strašného, ale mám obavy z tvé reakce.." Ptáčci. Jeden zítra umře. Už asi nemůžu být nevinná. Jenže polibek zavazuje. Dosud je to jen hra. Nebo si to aspoň nalhávám. Není to hra. Příjemný pocit být milovaná. Strach, že jsem mu ublížila. Upřímnost. A taky zamrzí, když vás nenapadne, jaký mu koupit dárek. Ještě ho moc neznáte. Netušíte. A nic se nelíbí. Kupovat něco klukovi. Měla jsem mít bratra.
Arkadina. Od Klusa. Od Čechova. Ne ona. Její obraz ve mně. Hrajeme dál.
 


Komentáře

1 ratuska | Web | 18. prosince 2011 v 15:32 | Reagovat

Jen hezky papej, budeš možná vyrovnanější. I když, kdo ví.

2 Cobie | Web | 19. prosince 2011 v 8:41 | Reagovat

kupovať darček chlapovi je fakt činnosť ako za trest. Aj tak chcú všetci len sex. Ak ťa napadne niečo inteligentné, tak mi daj vedieť, lebo som v koncoch :D

3 bludickka | Web | 19. prosince 2011 v 12:31 | Reagovat

padesátpět je ideální. já jsem začala míň jíst prášky a mám padesátčtyři. Nechci zhubnout, ale hlavně nechci přibrat. padesátpět je ideální číslo. S výběrem dárků jsem měla vždycky problém - pro chlapa. Loni jsem přítelovi vlastnoručně vyrobila diář a zaznamenala do něj všechny naše společné "poprvé" :)

4 Arkadina | Web | 20. prosince 2011 v 9:36 | Reagovat

ratuska: Jen hezky papej, ať můžeš nenávidět sebe sama.
Cobie: Co takhle trochu růžových brýlí? Ne, máš pravdu, takovou naivitu nedokážu předstírat ani já. Nakonec jsem se rozhodla pro sbírku Sudoku. Ať luští nebo ne, předhodím mu to jako výzvu. Když ho moc neznám, tak nemohu koupit, co si přeje, nebo co by mu udělalo radost, takže ať má výzvu pro nový rok.
bludickka: Je ideální. Ale neudržitelná. Poprvé má evidovat holka? Snad mají mé články správná data, jinak hmm, kdy, že jsme se to poznali. A začali spolu chodit? Jéje.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.